Revize

• Revize, zkoušky
• Revize - plyn
• Revize - elektro
• Revize - výtahy
• Požární ochrana

Nahoru Začátek stránky Úvod

Revize, zkoušky

Zde naleznete obecné informace o zákonných normách, na jejichž základě jsou prováděny kontroly, zkoušky a revize technických zařízení. Zároveň připojujeme originální znění některých paragrafů. Na samostatných stránkách pak uvádíme výběry ze zákonných norem týkajících se jednotlivých oblastí - plyn, elektro, výtahy, požární ochrana.

Zákon 65/1965, v pozdějším znění až po zákon 287/1995

(Zákoník práce)

Tento zákon říká, že mezi zákonné povinnosti zaměstnavatelů, podnikatelů, ale i fyzických osob, které samy podnikají, ale nikoho nezaměstnávají, patří dle §133/m provádění pravidelných kontrol a revizí stavu technických zařízení a plnění úkolů stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti technických zařízení. Plnění těchto úkolů se zajišťuje podle zvláštních předpisů a podle potřeby kvalifikovanými osobami.

Takovými předpisy mohou být např. normy ČSN, nařízení vlády a státních orgánů apod. Kvalifikovanými osobami v této oblasti jsou pak kontrolní a revizní technici či kontrolní a revizní organizace a podnikatelé s příslušným oprávněním k činnosti.

Dle §136, §138 a zvláštních předpisů je dozorem nad dodržováním těchto bezpečnostních povinností pověřen odborový orgán, resp. Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci (zákon 174/1968 až po 47/1994), v tomto případě Český úřad bezpečnosti práce se svými inspektoráty a orgány v České republice.

§133/b dále ukládá, že technická zařízení se mohou uvádět do provozu a provozovat tehdy, když odpovídají požadavkům bezpečnosti. Technický stav se ověřuje pravidelnými kontrolami a revizemi, za což odpovídají všichni pracovníci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí, tedy i pracovník samostatně podnikající bez dalších zaměstnanců.

Zákon o Státním odborném dozoru nad BOZP

Inspektoři mohou ukládat za porušení předpisů k zajištění BOZP zaměstnancům pokutu až do výše trojnásobku jejich průměrného výdělku, právnickým a fyzickým osobám pokutu až do výše 500.000,- Kč. Za nedodržení nově stanoveného termínu k provedení nápravy lze zvýšit původní pokutu až o 100%.

Zákon 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů

Zákoník práce (vybrané paragrafy)

HLAVA PÁTÁ
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

§ 132

(1)	Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a stálé zlepšování pracovních podmínek je rovnocennou a neoddělitelnou součástí plnění výrobních a pracovních úkolů.
(2)	nalost předpisů k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů.

§ 133
Úkoly zaměstnavatele

(1)	Zaměstnavatelé jsou v rozsahu své působnosti povinni soustavně vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci v souladu s předpisy o bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a o ochraně zdraví při práci.
	Zejména jsou povinni: a) vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, informovat o nich zaměstnance a činit opatření k jejich ochraně, b) uvádět do provozu a provozovat stroje, zařízení a provozní prostory a zavádět technologické postupy odpovídající požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) zřizovat, udržovat a zlepšovat potřebná ochranná zařízení, f) seznamovat zaměstnance s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady pro výkon práce, pravidelně ověřovat znalosti těchto předpisů a vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, g) pravidelně kontrolovat úroveň péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, stav technické prevence, dodržování zásad bezpečnosti práce a odstraňovat zjištěné závady, jakož i příčiny poruch a havárií technických zařízení, h) bezodkladně zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, vést jejich evidenci a oznamovat je příslušným orgánům a provádět opatření potřebná k nápravě, k) uplatňovat požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci také při sjednávání dovozu strojů, zařízení, nástrojů, technologií a materiálů, l) organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s příslušným odborovým orgánem, zjištěné nedostatky odstraňovat a potřebná opatření investičního charakteru plánovat a zahrnovat do kolektivních smluv, m) k zajištění bezpečnosti a bezporuchovosti provozu provádět pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení a plnit další úkoly stanovené právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při práci jako nedílnou součást preventivní údržby; plnění těchto úkolů zaměstnavatel zajišťuje v případech stanovených zvláštními předpisy nebo podle potřeby kvalifikovanými osobami, o) pro zaměstnance se změněnou pracovní schopností zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.
(2)	Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat zaměstnancům, u nichž to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví nebo ochrana života a zdraví fyzických osob, podle pracovněprávních předpisů k bezplatnému používání potřebné osobní ochranné pracovní prostředky a mycí, čistící a dezinfekční prostředky, popřípadě též ochranné nápoje a specifické účinné doplňky stravy; zaměstnancům v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu, kontrolovat jejich používání a zabezpečovat řádné hospodaření s nimi. Poskytování osobních ochranných prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.
(4)	Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejích pracovních povinností.
(5)	Povinnost zaměstnavatele všestranně pečovat o bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jejích pracovištích.
(6)	Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů, jsou tito zaměstnavatelé povinni zajišťovat koordinovaný postup pro zabezpečení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(7)	Veškeré náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel.

Zákon 396/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů

Zákon o státním odborném dozoru (vybrané paragrafy)

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 6

(2)

Orgány státního odborného dozoru jsou dále oprávněny

a. ukládat pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob, kteří svým zaviněním porušili závažné povinnosti, vyplývající z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů stanovících pracovní podmínky, nebo zatajili skutečnosti důležité pro výkon dozoru, pokutu až do částky rovnající se trojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku b. ukládat organizacím a podnikajícím fyzickým osobám za porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky pokutu až do částky 500 000 Kč; za nedodržení nově stanoveného termínu k provedení nápravy zvýšit původně určenou pokutu až o 100 %.

Nahoru Začátek stránky Úvod

Revize - plyn

Zde uvedené informace jsou výběrem z vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce č. 85/1978 Sb. O kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

Vyhláška ČÚBP č. 85/1978 Sb.

o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení (výběr)

ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení

§ 1
Rozsah platnosti

(1)	Vyhláška se vztahuje na organizace, které vyrábějí, montují, provozují, opravují, udržují plynová zařízení (dále jen "zařízení") nebo provádějí jejich revize.
(2)	Za zařízení se pro účely této vyhlášky považují zařízení podléhající státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, vykonávanému Českým úřadem bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce, a to zařízení pro
	a) výrobu a úpravu plynů, b) skladování a přepravu plynů, c) plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic, d) zkapalňování a odpařování plynů, e) zvyšování a snižování tlaku plynů, f) rozvod plynů, g) spotřebu plynů spalováním.
(3)	Za zařízení uvedená v odstavce 2 se nepovažují zařízení, která jsou v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení.
(4)	Za plyny se pro účely této vyhlášky považují látky, jejichž kritická teplota je nižší než 50 stupňů C, nebo látky, u nichž je při teplotě 50 stupňů C absolutní tlak (tense) pár vyšší než 0,3 MPa (3 kp/cm2)

§ 2
Všeobecná ustanovení

(1)	Provedením revizí (§ 4) nebo zkoušek (§ 9) zařízení pověří organizace pracovníka, který má k této činnosti osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen "revizní technik"). Toto osvědčení pozn2 vydává inspektorát bezpečnosti práce pozn3 (dále jen "inspektorát") příslušný podle místa výkonu práce pověřovaného pracovníka.
(2)	Organizace může zajistit provádění revizí nebo zkoušek zařízení prostřednictvím jiné organizace, která má k této činnosti oprávnění pozn4 vydané inspektorátem.

ČÁST DRUHÁ
Kontroly, revize a zkoušky zařízení

§ 3
Kontrola zařízení

(1)	Kontrolou zařízení je posouzení, zda stav provozovaného zařízení odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany.
(2)	Kontrolou zařízení pověří organizace pracovníka, který prokazatelně ovládá bezpečnostní předpisy pro obsluhu kontrolovaného zařízení, bezpečnostní předpisy související, požární řád a poplachové směrnice a který je zaškolen v obsluze zařízení.
(3)	O kontrole zařízení provede pověřený pracovník záznam do provozního deníku, který obsahuje:
	a) jméno a příjmení pracovníka, který kontrolu provedl, b) datum kontroly, c) rozsah kontroly, d) zjištěné závady a návrhy na jejich odstranění, e) podpis pracovníka, který kontrolu provedl.
(4)	Kontrola zařízení se uskuteční jednou za rok; v případě, že technický stav zařízení nebo provozní zkušenosti vyžadují častější kontroly, nařídí vedoucí organizace jejich provádění v kratších termínech.

§ 4
Revize zařízení

(1)	Revize zařízení jsou výchozí (§ 6) a provozní (§ 8); rozumí se jimi celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, popřípadě i měřením zjišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy.
(2)	Jestliže je součástí zařízení i zařízení elektrické, tlakové, zdvihací nebo jiné, prověří se při revizi celého zařízení, zda u těchto zařízení byla provedena revize podle zvláštních předpisů pozn5. Ve zprávě o revizi zařízení se o tom učiní záznam.
(3)	Pro provádění revizí je organizace, která zařízení provozuje, povinna vypracovat harmonogram revizí nejméně na tříleté období a upravovat je podle provozních zkušeností a technického stavu zařízení.
(4)	V odůvodněných případech může stanovit inspektorát provedení mimořádné revize.

§ 6
Výchozí revize

(1)	Na každém zařízení zajistí dodavatelská organizace před uvedením zařízení do provozu výchozí revizi a vyhotovení zprávy o revizi, která je součástí dodávky zařízení.
(2)	Zařízení nesmí být uvedeno do provozu, pokud nejsou odstraněny závady bránící bezpečnému a spolehlivému provozu, které jsou uvedeny ve zprávě o revizi.

§ 7
Provozní revize

(1)	Na zařízeních, která jsou v provozu, jsou organizace povinny zajistit provádění provozních revizí.
(2)	Provozní revize se provádějí zejména po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu, po odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců a v případech stanovených zvláštními předpisy v souladu s pokyny výrobce (dodavatele) zařízení.
(3)	Při provozní revizi se podle charakteru zařízení prověří zejména:
	a) změny stavu zařízení od poslední revize, zda bylo zařízení odstaveno z provozu déle než 6 měsíců a zda vykazovalo v provozu závady a jiné nedostatky, b) dokumentace o provedených kontrolách a zkouškách zařízení, c) úplnost a správnost provozní technické dokumentace, d) funkce zabezpečovacích, kontrolních, měřicích a ovládacích zařízení, včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů, e) funkce odtahových systémů, větrání, odsávání a celková funkce zařízení, f) těsnost zařízení, g) vybavení pracoviště protipožární technikou, osobními ochrannými pracovními prostředky, dýchací a oživovací technikou, h) stav pracoviště, vybavení pracoviště bezpečnostními značkami a tabulkami, výskyt vlivů, které ztěžují obsluhu a způsobují nadměrné přetížení zařízení, i) zda splňuje obsluha předepsané požadavky odborné způsobilosti, j) úplnost a správnost provozního řádu a návodu k obsluze, k) jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.

§ 8
Zpráva o revizi

O výsledku revize vyhotoví revizní technik, který revizi provedl, zprávu o revizi, která obsahuje:
a)	název a sídlo organizace s přesným označením provozu, ve kterém byla revize provedena,
b)	datum provedení revize, jméno a příjmení revizního technika a evidenční číslo jeho osvědčení,
c)	druh revize (provozní, výchozí),
d)	označení, druh a technické hodnoty revidovaného zařízení,
e)	údaje o provedeném měření a vyzkoušení zařízení, včetně výrobních nebo evidenčních čísel použitých měřicích přístrojů,
f)	zjištěné závady a nedostatky, jejich závažnost z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu zařízení,
g)	návrh opatření a lhůt k odstranění zjištěných závad a nedostatků,
h)	údaje o tom, zda a jak byly odstraněny závady zjištěné při předchozí revizi, popřípadě při kontrole zařízení,
i)	celkové zhodnocení revidovaného zařízení z hlediska bezpečnosti, provozní schopnosti a požární ochrany,
j)	podpis a otisk razítka revizního technika,
k)	v případě, že revizi provedla oprávněná organizace, její název a číslo oprávnění.

§ 9
Zkouška zařízení

(1)

Zkouškou zařízení je jeho přezkoušení po dokončení montáže nebo rekonstrukce z hlediska, zda odpovídá předpisům a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany a projektovaným technologickým hodnotám. Zkoušku zařízení zajistí organizace, která prováděla montáž nebo rekonstrukci zařízení.

ČÁST TŘETÍ
Revizní technik

§ 11
Odborná způsobilost

(1)	Organizace je povinna pracovníka, kterého chce pověřit prováděním revizí nebo zkoušek zařízení, přihlásit k prověření odborné způsobilosti inspektorátu.
(2)	Pracovník přihlášený k pověření odborné způsobilosti musí být zdravotně způsobilý pozn10 a musí:
	a) mít vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně jeden rok odborné praxe nebo b) mít úplné střední odborné vzdělání technického směru a nejméně tři roky odborné praxe nebo c) být vyučen v příslušném oboru a mít nejméně 10 let praxe; v tomto případě však může být pracovník pověřen jen zkouškami zařízení.

§ 13
Povinnosti revizního technika

(1)	Revizní technik pověřený revizí zařízení je povinen zejména:
	a) provádět revize zařízení v rozsahu svého osvědčení, b) vypracovat technologický postup revize, c) o výsledku revize vyhotovit zprávu o revizi, d) v případě, že zařízení bezprostředně ohrožuje život a zdraví pracovníků nebo majetek, navrhnout okamžitě odstavení zařízení z provozu, e) na základě výsledku revize navrhnout opatření k odstranění zjištěných závad a nedostatků, f) spolupracovat při školení pracovníků, kteří obsluhují zařízení, a zúčastňovat se jejich přezkoušení.
(2)	Revizní technik pověřený zkouškou zařízení je povinen zejména:
	a) provádět zkoušky zařízení v rozsahu svého osvědčení, b) vypracovat technologický postup zkoušky (§ 9 odst. 2), c) v rámci pověření organizace řídit přípravné práce ke zkoušce zařízení a kontrolovat, jsou-li při zkoušce dodrženy platné předpisy, technické normy a technologický postup, d) o výsledku zkoušky vyhotovit zápis, e) na základě výsledků zkoušky doporučit uvedení zařízení do provozu.

Nahoru Začátek stránky Úvod

Revize - elektro

Zde uvedené informace jsou výběrem z norem ČSN 33 1600, ČSN 33 1610 a ČSN 33 1500 - základních elektrotechnických předpisů upravujících kontroly a revize elektrických spotřebičů a zařízení.

ČSN 33 1500

Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení

3.	PRAVIDELNÉ REVIZE
3.1	Provozovaná elektrická zařízení, kromě zařízení podle čl. 3.2, musí být pravidelně revidována nejpozději ve lhůtách stanovených v této normě. Lhůty pravidelných revizí jsou stanoveny v tab. 1 a v dalších článcích této části normy
	Tab. 1. Lhůty pravidelných revizí elektrického zařízení (v rocích)
	(Tabulka převzata od RMA group)

ČSN 33 1600

Revize a kontroly elektrického ručního nářadí během používání

3.	ROZDĚLENÍ NÁŘADÍ PODLE POUŽÍVÁNÍ
	Podle pracovního využití (četnosti a délky používání) se nářadí zařazuje do tří skupin:
	- skupina A - s nářadím se pracuje jen občas (do 100 provozních hodin za rok); - skupina B - s nářadím se pracuje často krátkodobě (od 100 do 250 provozních hodin za rok); - skupina C - s nářadím se pracuje často delší dobu (více než 250 provozních hodin za rok).
4.	PROVÁDĚNÍ REVIZÍ A KONTROL NÁŘADÍ
4.1	Revize nářadí (podle 5.1) se provádějí:
	a) pravidelně nejpozději ve lhůtách stanovených v tabulce 1; b) při každé předpokládané nebo zjištěné závadě (např. při podezření z poškození proudem, nárazem, tekutinou nebo jinými vlivy).
	Tabulka 1 - Lhůty pravidelných revizí nářadí
	(Tabulka převzata od RMA group)
	Pozn.: V tabulce jsou uvedeny maximální lhůty revizí.

ČSN 33 1610

Revize elektrických spotřebičů mimo ručního nářadí

(Tabulka převzata od RMA group)

Skupina elektrických spotřebičů:
A:	spotřebiče poskytované formou pronájmu dalšímu uživateli
B:	spotřebiče používané ve venkovním prostoru (na stavbách, při zemědělských pracích apod.)
C:	spotřebiče používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorech
D:	spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorech (školy, kluby, hotely apod.)
E:	spotřebiče používané při administrativní činnosti

Nahoru Začátek stránky Úvod

Revize - výtahy

Povinnost provádět revize a revizní zkoušky výtahů vyplývá pro organizace z ustanovení vyhlášky č. 19/1979 Sb. ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb. Touto činností organizace soustavně ověřuje další provozní způsobilost výtahů a úplnost dokumentace. Revize a revizní zkoušky se provádí v rozsahu a ve lhůtách předepsaných technickými normami ČSN 27 4002 (Bezpečnostní předpisy pro výtahy. Provoz a servis výtahů) a ČSN 27 4007 (Bezpečnostní předpisy pro výtahy. Zkoušení výtahů).

ČSN 27 4002

Bezpečnostní předpisy pro výtahy. Provoz a servis výtahů

5.2	Odborné prohlídky
5.2.1	U výtahů určených k dopravě osob a osob a nákladů se odborné prohlídky provádějí ve lhůtách (intervalech) uvedených v tabulce 1.
	Tabulka 1 - Lhůty provádění odborných prohlídek
	Druh výtahu Lhůty provádění odborných prohlídek v měsících   Kategorie I. Výtahy uvedené do provozu po 31.12.1992 Kategorie II. Výtahy uvedené do provozu před 1.1.1993 Výtahy určené k dopravě osob nebo osob a nákladů v budovách s převažujícím volným přístupem veřejnosti 3 2 Výtahy určené k dopravě osob nebo osob a nákladů v budovách používaných převážně uživateli budovy s omezeným přístupem veřejnosti 4 3
5.2.2	Pokud byla u výtahů v provozu podle kategorie II. odstraněna rizika spadající do úrovně vysokých rizik podle přílohy A ČSN 27 4007, platí pro tyto výtahy lhůty uvedené v kategotii I.
5.2.3	U výtahů určených pouze k dopravě nákladů a malých nákladních výtahů se odborné prohlídky provádějí jednou za 6 měsíců.
5.2.4	Lhůty pro odborné prohlídky výtahů mohou být překročeny maximálně o dva týdny. Celkový počet odborných prohlídek v kalendářním roce musí být dodržen.

ČSN 27 4007

Bezpečnostní předpisy pro výtahy. Zkoušení výtahů

5.2	Zkouška po opravě
	Zkouška po opravě se provádí ověřením funkce opravené nebo při opravě vyměněné části. Způsob přezkoušení se odvozuje od způsobu vyzkoušení původní části. Zkoušku provádí pracovník servisní firmy, která provedla opravu.
5.3	Odborné zkoušky
5.3.1	Odborné zkoušky výtahů v provozu se provádějí ve lhůtách uvedených v tabulce 1. Lhůta pro první odbornou zkoušku podle této normy se odvozuje od data uvedení výtahu do provozu nebo od data poslední odborné zkoušky provedené podle ČSN 27 4007:2003, ČSN 4007:2001 nebo ČSN 27 4007:1996.
	Druh výtahu Lhůty (roky) výtahy určené k dopravě osob nebo osob a nákladů 3 výtahy určené pouze k dopravě nákladů a malé nákladní výtahy 6
5.3.2	Lhůty pro odborné zkoušky mohou být překročeny maximálně o 6 měsíců.

Nahoru Začátek stránky Úvod

Požární ochrana

Zde uvedené informace jsou výběrem ze zákona ČNR č. 133/1985 Sb. O požární ochraně, z vyhlášky Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární ochraně a z ČSN 73 0873.

Zákon ČNR č. 133/1985 Sb. O požární ochraně

ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a novely zákona,
na níž se Parlament ČR usnesl 29. září 1994
(výběr)

ČÁST PRVNÍ
POVINNOSTI ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY, PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

§ 6

(1)	Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany. Vymezení činností a objektů se zvýšeným požárním nebezpečím je uvedeno v příloze tohoto zákona.
(2)	Posouzení požárního nebezpečí obsahuje
	a) zhodnocení možnosti vzniku a šíření požárů, b) zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku, c) stanovení způsobu účinné likvidace požárů, d) návrh na opatření.
(3)	Právnické osoby a podnikající fyzické osoby předloží posouzení požárního nebezpečí před zahájením jimi provozované činnosti a u objektů podle odstavce 1 do 60 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o jejich kolaudaci ke schválení orgánu vykonávajícímu státní požární dozor. Opatření stanovená na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny dodržovat. Změní-li se charakter provozované činnosti nebo charakter užívání objektu podle odstavce 1, zabezpečí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nové posouzení požárního nebezpečí.
(4)	Odborně způsobilou osobou podle odstavce 1 se rozumějí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů, vedeném krajskými soudy, a fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé k výkonu této činnosti (§ 11).

§ 6a

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou dále povinny

a)	obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany, požární signalizaci, hasicí zařízení a hasební látky se zřetelem na požární nebezpečí a udržovat je v provozuschopném stavu; u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany lze obstarávat, instalovat a používat pouze schválené druhy,
b)	udržovat volné únikové cesty a nástupní plochy a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům vody a plynu v objektech, které vlastní nebo užívají, a udržovat volné přístupy k prostředkům požární ochrany,
c)	oznamovat bez odkladu hasičskému záchrannému sboru okresu (okresnímu operačnímu středisku) každý požár vzniklý v objektech, které vlastní nebo užívají,
d)	umožňovat orgánům vykonávajícím státní požární dozor nebo preventivní požární kontrolu provedení kontroly zajištění požární ochrany a poskytovat jim požadované podklady a informace; plnit ve stanovených lhůtách opatření uložená orgány státního požárního dozoru,
e)	označovat pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, příkazy, zákazy a pokyny k ochraně před požáry a pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a odstraňovat zjištěné závady,
f)	zajišťovat pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v rozsahu a ve lhůtách stanovených právním předpisem a odstraňovat zjištěné závady,
g)	mít k dispozici požárnětechnické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku; dodržovat návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti,
h)	informovat jednotky požární ochrany, určené k prvnímu zásahu, o rizikových činnostech a požárně nebezpečných látkách a materiálech provozovaných nebo nacházejících se v objektech, které vlastní nebo užívají.

§ 6b

Právní předpis stanoví

a)	množství, druhy a způsob vybavení objektů právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby požární signalizací, hasicími zařízeními a dalšími věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich montáž, údržbu, opravy a kontrolu,
b)	druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany,
c)	podrobnosti o způsobu posuzování požárního nebezpečí u právnických osob a podnikajících fyzických osob,
d)	podrobnosti o pravidelném čistění a kontrole komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb.,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární ochraně
(výběr)

Část druhá

STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB

Oddíl první

Vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními

§ 2
Základní požadavky

(1)	Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.
(2)	Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené podle odstavce 1 může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti).
(3)	Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí
	a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné), b) osobní ochranné prostředky, c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky), d) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou, e) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek, f) požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky, g) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek, h) hasiva a příměsi do hasiv, i) požární příslušenství, j) přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory).
(4)	Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí
	a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení), b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy), c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře), d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení), e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí), f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky), g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.
(5)	V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň
	a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2).
(6)	V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.

§ 3
Umístění hasicích přístrojů

(1)	Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití.
(2)	Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka9) umístěná na viditelném místě.
(3)	Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.
(4)	Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.
(5)	V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

§ 9
Hasicí přístroje

(1)	Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.
(2)	Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací.
(3)	Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění.
(4)	Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství (např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.
(5)	Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů
	a) vodních a pěnových jednou za 3 roky, b) ostatních jednou za 5 let.
(6)	Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.
(7)	Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu podle odstavce 6, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon podle odstavce 6 provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(8)	Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje:
	a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby, b) adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná s adresou podle písmene a), c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje, d) datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje, e) potvrzení podle § 10 odst. 2, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(9)	Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání hasicí přístroj
	a) vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo b) ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo c) starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.

Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.

ČSN 73 0873

Požární bezpečnost staveb. Zásobování požární vodou

Jiné věcné prostředky se rozumí především požární hydranty.

Provozní kontroly, tlakové zkoušky pro zásobování požární vodou se provádí jednou ročně.

K vnitřním hydrantovým systémům a k vnitřním výtokům z požárního potrubí musí být trvale zajištěn volný přístup.

Všechny hydrantové systémy musí být označeny tak, aby byl jednoznačně zřejmý jejich účel.

O tlakové zkoušce požárního potrubí se vypracuje zápis.

Provedení výchozí kontroly zajišťuje dodavatel, který vypracuje písemný záznam, kde uvede všechny kontrolované údaje.

Základní vybavení požárního hydrantu tvoří:

-	hadice typu C, D
-	proudnice
-	hrdlové spojky (s tlakovým víčkem)

Skříně opatřené zámkem musí mít zařízení pro nouzové otevření.

Nahoru Začátek stránky Úvod